Základní Informace - I.

1. září 2012 v 21:50 | Whatsername |  Ostatní
Green Day - To nejdůležitější.


INFO:
Green Day je americká punk rocková kapela, která vznikla roku 1987. Skupinu tvoří hlavní zpěvák a kytarista Billie Joe Armstrong, basista a doprovodný vokalista Mike Dirnt a bubeník Tré Cool. Tré Cool nahradil bývalého bubeníka Johna Kiffmeyera v roce 1990 (ještě před vznikem druhého alba Kerplunk) a od té doby je členem Green Day.
Green Day byli původně součástí punkové scény v 924 Gilman Street, v Berkeley v Kalifornii. V roce 1994 vyšlo album Dookie, které mělo obrovský úspěch a nakonec se prodalo přes 10 milionů kopií v USA.[1] Green Day se stali široce uznávanou kapelou, po boku dalších kalifornských skupin jako The Offspring, Rancid a NOFX a mají zásluhu na popularizaci a oživení tradičního zájmu o punk-rock ve Spojených státech.[2] Tři následující alba kapely - Insomniac, Nimrod a Warning nezaznamenala tak masivní úspěch jako Dookie, ale jejich prodej stačil na obdržení dvou platinových a zlaté desky. Díky své rockové opeře American Idiot (s 5 miliony prodaných desek v USA) znovu vznítili svou popularitu u mladší generace. Osmé a zatím poslední studiové album Green Day 21st Century Breakdown bylo vydáno v roce 2009. Skupina připravuje vydání trojice alb ¡Uno!, ¡Dos!, a ¡Tré! ve dnech 25. září 2012, 13. listopadu 2012 a 15. ledna 2013.[3]
Green Day prodali přes 65 milionů kopií ve světě a 24,639 milionů v samotných státech.[4] Kapela vyhrála 4 ceny Grammy: Best Alternative Album (Dookie), Best Rock Album (American Idiot a 21st Century Breakdown) a Record of the Year (Boulevard of Broken Dreams). V roce 2010 byla na i uvedena divadelní verze American Idiot. Muzikál byl nominován na mnoho cen Tony, např. Best Musical, Best Scenic Design a obecně obdržel mnoho pozitivních hodnocení.
V roce 1987 ve svých patnácti letech přátelé Billie Joe Armstrong a Mike Dirnt založili kapelu Sweet Children. Jejich první živé vystoupení se konalo 17. října 1987 v restauraci Rod´s Hickory Pit ve Vallejo v Kalifornii, kde pracovala Billieho matka jako servírka. V roce 1988 začali Billie Joe a Mike spolupracoval se Seanem Hughesem a bývalým bubeníkem kapely Isocracy, Johnem Kiffmeyerem, známým také jako Al Sobrante. Kiffmeyer byl bubeník a zároveň obchodní manažer, zajišťující vystoupení a pomáhal kapele vybudovat "fanouškovský základ". Sean Hughes působil jako basista kapely. Jak bylo řečeno ve filmu Punk´s Not Dead, Armstrong považuje skupinu Operation Ivy jako hlavní vliv a je to kapela, která mu dala popud k založení jeho vlastní skupiny. Poté, co v roce 1988 Hughes opustil Green Day, Larry Livermore, vlastník Lookout! Records, viděl kapelu hrát a přijal je do svého hudebního vydavatelství. V roce 1989 nahráli jejich první extended play a to 1,000 Hours. Než bylo 1,000 Hours zveřejněno, skupina upustila od jména Sweet Children, aby nedocházelo k záměně s již existující místní kapelou Sweet Baby. Shodli se na jméně Green Day, údajně podle jejich záliby vmarihuaně.
Společnost Lookout! vydala debutové album Green Day 39/Smooth počátkem roku 1990. Později v tomto roce Green Day nahráli dvě EP (extended play) a to Slappy a Sweet Children, přičemž druhé EP zahrnovalo starší písničky, které kapela nahrála u nezávislé nahrávací společnosti v Minneapolis Skene! Records. V roce 1991 společnost Lookout! vydala 1,039/Smoothed Out Slappy Hours, což je seskupení tří EP - 39/Smooth, Slappy a 1,000 Hours. Později v roce 1990, krátce po první celostátní tour Green Day, Sobrant opustil East Bay kvůli vysoké škole. Bubeník kapely The Lookouts, Tré Cool, začal u Green Day působit jako dočasné nahrazení, později ale, když bylo zřejmé, že Sobrante se nechystá hrát s kapelou na plný úvazek, zůstal s nimi Tré jako bubeník natrvalo. Green Day byli většinu času v letech 1992 a 1993 na turné a hráli mnoho koncertů i v Evropě. V roce 1992 vydali Green Day druhé album Kerplunk, v USA se prodalo přes 50 000 kopií. Díky úspěchu alba Kerplunk se začala řada významných nahrávacích společností zajímat o Green Day. Nakonec kapela v přátelském vztahu opustila Lookout! a upsala se pro Reprise Records po přitahování pozornosti producenta Roba Cavallo. Skupina byla ohromena jeho prací s kolegy z Kalifornské kapely The Muffs a později uvedli, že Cavallo "byla jediná osoba, ke které jsme mohli opravdu mluvit a navázat s ní spojení". Přidáním se ke společnosti Reprise si Green Day získali u mnoha punk-rockových fanoušků označení sellouts (zjednodušeně: zrádci). Odrážející tuto skutečnost, Armstrong řekl v roce 1999 magazínu Spin: "Nemohl jsem se vrátit na punkovou scénu, kdybychom nebyli největší úspěch na světě nebo největší fiasko … Jediná věc, kterou jsem mohl udělat, bylo vzít svoje kolo a jet kupředu." Po upsání se společnosti Reprise kapela začala pracovat na nahrávání významného alba, a tím bylo Dookie. Nahráno během tří týdnů a vydáno v únoru 1994 - album Dookie se stalo komerčním úspěchem, také za značné pomoci MTV, díky hraní videoklipů písniček Longview, Basket Case a When I Come Around, přičemž všechny tři se umístily na první příčce v žebříčku Modern Rock Tracks. V tomto roce se Green Day angažovali v celostátní tour s queercorovou (hnutí queercore) kapelou Pansy Division jako zahajovací číslo. 9. září roku 1994 při performanci u Boston Esplanade byl kvůli výtržnictví přerušen koncert a ke konci běsnění bylo zraněno na 100 lidí a 45 lidí bylo zatčeno. Skupina se připojila k sestavám vystupujících na festivalu Lollapalooza a Woodstock 1994, kde začali neslavný boj. Během koncertu si člen ochranky spletl basistu Mikea Dirnta s fanouškem napadajícím podium a vyrazil mu několik zubů. Viděno miliony lidí skrze pay-per-viewtelevizi, performance na Woodstocku 1994 pomohla Green Day k získání pozornosti a uznání veřejnost a album také dosáhlo ceny diamond album. V roce 1995 Dookie vyhrálo cenu Grammy (Best Alternative Album) a kapela byla nominována na devět cen MTV Video Music, zahrnující také Video of the Year. V roce 1995 byla vydána písnička J.A.R., která se objevila jako soundtrack ve filmu Angus. Písnička se umístila na prvním místě v žebříčku Modern Rock Tracks časopisu Billboard. Za písničkou následovalo čtvrté studiové album, Insomniac, které se objevilo na pultech na podzim roku 1995. Insomniac bylo temnější a tvrdší odpovědí na čerstvou popularitu, ve srovnání s více melodickým Dookie. Vydané písně z tohoto alba bylyGeek Stink Breath, Stuck With Me, Brain Stew/Jaded a Walking Contradiction. Přesto, že album nezaznamenalo takový úspěch jako Dookie, v USA se prodaly 2 miliony kopií. Kromě toho album vyhrálo v roce 1996 nominace na Favourite Artist, Favourite Hard Rock Artist a Favourite Alternative Artist v cenách American Music a videoklip Walking Contradiction byl nominován na cenu Grammy (Best Video, Short Form) a k tomu ještě Best Special Effects v cenách MTV Video Music. Po tom všem kapela náhle zrušila turné po Evropě, podle svých slov kvůli vyčerpání. Po krátké přestávce v roce 1996 začali Green Day další rok pracovat na novém albu. Od samého počátku se shodla jak kapela tak Cavallo, že toto album bude úplně jiné než všechna předešlá alba. Výsledkem bylo album Nimrod, experimentální odchylka od standardního pop-punkového stylu skupiny. Toto album bylo vydáno v říjnu 1997. Poskytovalo různorodou hudbu, od pop-punku, ua ska až k akustické baladě. Nimrod vstoupilo do žebříčků s číslem 10. Díky úspěchu Good Riddance (Time of Your Life) vyhrála kapela na MTV cenu pro videoklip Best Alternative Video. Videoklip zachycuje lidi, procházející hlavními změnami v jejich životě, zatímco Armstrong hraje na svou akustickou kytaru. Píseň byla také použita v druhé "Clip show" epizodě Seinfield a ve dvou epizodách seriálu ER. Další písničky z Nimrod byly Nice Guys Finish Last, Hitchin´a Ride a Redundant. Skupina měla hostující vystoupení v epizodě seriálu King of the Hill (díl The Man Who Shot Cane Skretteberg), která byla vysílaná v roce 1997. Později v roce 1997 a většinu roku 1998 Green Day strávili na turné s albem Nimrod. V roce 2000 Green Day vydali jejich šesté studiové album Warning, další krok ve stylu, který nastolili s albem Nimrod. Na podporu alba se kapela v roce 2000 zúčastnila Warped Tour. Green Day také měli nezávislé turné na podporu alba v roce 2001. Recenze kritiků k albu byly smíšené. Hudební encyklopedie Allmusic album ohodnotila 4,5 body z 5 se slovy: "Warning nemusí být novátorský záznam samo o sobě, ale je ohromně uspokojující." Magazín Rolling Stone byl více kritický, s hodnocením 3/5 a říkající: "Warning… vyvolává otázku: Kdo chce poslouchat písně o víře, naději a společenských komentářích od někoho, na koho jsme byli zvyklí jako na nejprodávanější kapelu usmrkanců?". I přes hit Minority a menší hit Warning, někteří vyvozují závěry, že kapela ztrácí svou významnost a následoval pokles popularity. Zatímco všechna předešlá alba Green Day dosáhla alespoň dvojí platiny, Warning bylo pouze zlaté.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jaký žánr posloucháte?

Punk 17.6% (3)
Punk Rock 58.8% (10)
Pop Punk 5.9% (1)
Rock 11.8% (2)
Pop 0% (0)
Disco, techno, rap 5.9% (1)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama